B
Obsah stránky:
(nar. 12. 8. 1967, Boskovice), organizátor charity a politik.
Do ČSL v vstoupil v lednu 1990. V letech 1992–94 generální sekretář KDU-ČSL. Podílel se na obnovení církevní charitativní organizace Diakonie; založil Nadaci Racek, která podporuje šíření křesťanských hodnot v ČR.
Literatura: PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha 2007, s. 26.
+++
(nar. 22. 3. 1949, Praha), evangelický farář a politik.
Vystudoval evangelickou teologickou fakultu (1968-1974); v letech 1974-79 slouží jako duchovní na Litoměřicku. Činný v protikomunistickém disentu: jeden z prvních signatářů Charty 77 a spolupracovník VONS za což mu byl v letech 1979-87 odebrán státní souhlast k duchovní činnosti. V listopadu 1989 mluvčí OF na Litoměřicku. 1990-92 poslanec ČNR. Mezi 1992-2000 opět činný hlavně jako duchovní v Litoměřicích. 2000-2006 senátor za KDU-ČSL (Čtyřkoalici). Spoluzaložil charitativní centrum Diakonie Českobratrské církve evangelické, kde působí dodnes (2011).
Literatura: PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha 2007, s. 26.
+++
BARTÁK Karel, doc., MUDr., CSc.
(nar. 6. 3. 1942, Praha), lékař a politik.
Vystudoval LF UK v Hradci Králové, kde ve fakultní nemocnici pracuje od r. 1966. Od r. 1992 až dodnes (2011) působí jako přednosta Ústavu (Kliniky) tělovýchovného lékařství. Jako nestraník v letech 1994-1997 za ODA členem zastupitelstva v Hradci Králové . V letech 1996-2008 senátorem v klubu KDU-ČSL.
Literatura: PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha 2007, s. 27.
+++
(22. 1. 1886, Hermsdorf, okr. Náchod – 4. 6. 1956, Dinkelsbühl, SRN), německý politik a tělovýchovný funkcionář.
Pracoval jako úředník; aktivně působil v několika hospodářských kulturních a charitativních spolcích. Po vyhlášení ČSR v r. 1918 organizoval v Šumperku vojenský odpor, za což zatčen a v létě 1919 vězněn. Podílel se na založení Deutsche Christliche Turnerschaft v r. 1921. 1920-38 člen vedení Německé křesťansko-sociální strany lidové; za stranu v letech 1925-29 poslanec NS. Po rozpuštění strany v r. 1938 vstoupil do SdP, pro odmítání Henleinových antiklerikálních tendencí nebyl přijat do NSDAP. Po válce odsunut do americké okupační zóny, kde spoluzaložil Sudetendeutsche Landsmanschaft v němž působil až do smrti.
Literatura: PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha 2007, s. 27.
+++
(nar. 18. 3. 1943, Pozlovice), právník a politik.
Literatura: PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha 2007, s. 28.
+++
(nar. 31. 5. 1953, Rychnov nad Kněžnou), veterinář a politik.
Literatura: PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha 2007, s. 29.
+++
BARTOŠ Miroslav, plk., doc., MUDr., CSc.
(nar. 18. 6. 1954, Mladá Boleslav), lékař, diplomat a politik.
1995-2004 ředitel Ústřední vojenské nemocnice v Praze.
Literatura: PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha 2007, s. 29.
+++
(nar. 29. 9. 1943, Řeporyje u Prahy), politička.
Literatura: PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha 2007, s. 29.
+++
BAŘINA Jan Chr. František Saleský
(27. 1. 1863 Břest u Kroměříže – 22. 9. 1943 Brno), opat, politik, literát
Pocházel z početné rodiny bohatého hanáckého sedláka. Gymnaziální studia absolvoval s výborným prospěchem v Kroměříži a Přerově (1883 maturita) a pak vstoupil do proslulého augustiniánského kláštera sv. Tomáše na Starém Brně, kam jej ještě přijal slavný opat J. G. Mendel. Bohosloví studoval v Brně, 1887 složil řeholní sliby a byl vysvěcen na kněze. Zpočátku působil jako kooperátor starobrněnské fary a duchovní správce zemské nemocnice u sv. Anny, později svou činnost rozšířil o práci katechety na českých a německých školách. Dne 15. října 1901 zvolen opatem kláštera a zemským prelátem. Rozvíjel bohatou činnost v církvi i ve veřejném životě a postupně vyrostl v jednu z vůdčích a dobově respektovaných osobností. Renovoval klášter, vybudoval v něm umělecké sbírky, rozsáhlá byla jeho charitativní práce. Bařinovou zásluhou v Brně postaveny dva kostely – ve Starém Lískovci a chrám sv. Augustina v Úřednické čtvrti. Téměř 40 let organizoval slavnosti na Velehradě, v r. 1934 tato práce oceněna papežem jmenováním prvním čestným velehradským opatem. Zatímco v 80. letech 19. století, od studentského období, jej zaujala literatura a psal literárně kritické články, povídky, črty a lyrické verše, překládal z polštiny a ruštiny (otiskováno v Hlídce literární, Hlasu, Obzoru, Našem domově), od 90. let, stržen encyklikou Lva XIII. Rerum novarum, se věnoval sociální problematice (své názory shrnul v r. 1929 knižně: Mozaikový obraz sociální soustavy, vybudované na podkladě a zásadách křesťansko-katolického náboženství v rámci hanáckém; 1927 v Hlídce: K řešení sociálního problému) a politické práci. V r. 1896 stál u počátků Národní strany katolické na Moravě, patřil k jejímu vedení (1. místopředseda), společně s V. Ševčíkem a J. Šamalíkem organizoval Spolek katolického rolnictva, je označován za ideologa a jeden z pilířů strany. V l. 1906-1918 poslancem moravského zemského sněmu za konzervativní velkostatek, v l. 1913-1919 v zemském výboru, v l. 1907-1918 členem panské sněmovny ve Vídni, v l. 1918-1919 členem Revolučního Národního shromáždění ČSR za moravské katolíky. Jako rozvážný politik klidného vystupování se zasazoval o řešení sociálních a národnostních problémů, v česko-německých smiřovačkách na Moravě, ústících do Moravského paktu, byl často pověřován rolí zprostředkovatele. O rozvoj českého národního života se zasloužil i jako spolkový funkcionář, dlouhá léta pracoval ve vedení Besedy brněnské. Nositel vyznamenání komendátor rytířského řádu Božího hrobu jeruzalémského.
(Pavel Marek)
Lit.: PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha 2007, s. 30.
+++
(20. 3. 1912, Praha – ?, ?), právník, politik a kulturní pracovník.
Literatura: PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha 2007, s. 30.
+++
BAUDYŠ Antonín, doc., Ing., CSs.
(nar. 9. 9. 1946, Praha), vědecký pracovník a politik.
Literatura: PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha 2007, s. 31.
+++
(10. 5. 1885, Bernartice, okr. Nový Jičín – 27. 7.1942, Bernartice), rolník a politik.
Literatura: PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha 2007, s. 32.
+++
BEAFORT-SPONTINI Marie Adelheid, vévodkyně
(26. 6. 1886, Trmice -12. 7. 1945, Bečov nad Teplou), německá aristokratka, aktivistka katolických ženských a politických organizací.
Literatura: PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha 2007, s. 33.
+++
(nar. 24. 6. 1956, Křtiny), technik a politik.
Literatura: PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha 2007, s. 33.
+++
(3. 3. 1932, Olomouc -28. 4. 1994, Ústí nad Labem), politik.
Literatura: PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha 2007, s. 33.
+++
(2. 9. 1816, Jimramov – 11. 10.1894, Líšeň u Brna), aristokrat, velkostatkář a politik.
Literatura: PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha 2007, s. 34.
+++
(nar. 10. 12. 1943, Rozseč nad Kunštátem), technik a politik.
Literatura: PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha 2007, s. 34.
+++
(14. 12. 1933, Řeznovice u Ivančic – 1. 12. 1999, Hodonín), politik.
Literatura: PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha 2007, s. 35.
+++
BENDA Štěpán Václav, Ing., dr.
(24. 2. 1911, Puclice u Horšovského Týna – 12. 6. 2000, České Budějovice), zemědělský inženýr a politik.
Literatura: PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha 2007, s. 36.
+++
(8. 8. 1946, Praha – 2. 6. 1999, Praha), matematik, filozof, publicista a politik.
Literatura: PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha 2007, s. 36.
+++
(22. 2. 1905, Poděbrady – 23. 5. 1979, Praha), katolický kněz, publicista a politik.
Literatura: PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha 2007, s. 37.
+++
(15. 3. 1902, Kroměříž – 3. 12. 1964, Praha), právník, národohospodář a politik.
Literatura: PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha 2007, s. 37.
+++
(18. 7. 1876, Velké Meziříčí – 12. 8. 1943, Brno), odborový předák a politik.
Literatura: PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha 2007, s. 38.
+++
(3. 11. 1921, Praha – 24. 12. 2006, Měšice), archivář a historik Československé strany lidové.
Literatura: PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha 2007, s. 38.
+++
(15. 8. 1892, Moravská Chrastová – 20. 7. 1975, Sparneck bei Hof/Saale, Německo), německý katolický kněz, novinář a spolkový činitel.
Literatura: PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha 2007, s. 39.
+++
(17. 9. 1842 Volyně-7. 10. 1907 Noutonice), kněz, průkopník křesťanského socialismu
Gymnázium absolvoval v Českých Budějovicích a v Písku, na kněze vysvěcen v r. 1866. Jako kaplan působil v Davli, Hostouni, Šárce a Noutonicích, farářem byl ve Velkých Popovicích a posledních 25 let opět v Noutonicích. Za své vlastenecké postoje v letech bachovského neoabsolutismu perzekvován, v r. 1869 v žaláři pro rušení veřejného pořádku ve veřejném projevu na schůzi. Jeden z hlavních účastníků první schůzky křesťanských sociálů 12. 2. 1891 v Noutonicích (s T. Škrdlem, K. Procházkou, R. Horským, J. Křížem, V. Žižkou a T. J. Jirouškem), která připravila založení křesťansko sociálního hnutí v Čechách a pak i strany na sjezdu v r. 1894 v Litomyšli. Kníže-arcibiskupský vikář a čestný konsistorní rada. V r. 1887 vyšla tiskem sbírka jeho kázání pod názvem Ježíš Kristus jest syn Boží.
(Pavel Marek)
Lit.: PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha 2007, s. 39.
+++
(6. 1. 1883, Víska – 3. 12. 1945, Liberec), německý politik.
Literatura: PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha 2007, s. 40.
+++
(21. 11. 1862, Pohradice u Bíliny – 14. 3. 1944, Varnsdorf), německý křesťanskosociální politik a novinář.
Literatura: PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha 2007, s. 40.
+++
(nar. 23. 9. 1957, Uherské Hradiště), technik a politik.
Literatura: PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha 2007, s. 40.
+++
(2. 1. 1930, Cerová-Lieskové, Slovensko – 15. 4. 2001, Třeboň), programátor, analytik a politický činitel.
Literatura: PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha 2007, s. 41.
+++
(nar. 6. 2. 1926, Klatovy), projektant a politik.
Literatura: PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha 2007, s. 41.
+++
(18. 11. 1877, Salisov u Ondřejovic – 30. 1. 1943, Sommerfeld, Německo), německý katolický kněz, křesťanskosociální politik.
Literatura: PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha 2007, s. 41.
+++
(27. 7. 1895, Stará Lehota, Slovensko – 28. 8. 1939, Velké Chyrany, Slovensko), kněz, novinář, překladatel a politik.
Literatura: PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha 2007, s. 42.
+++
(28. 9. 1901, Volduchy – 23. 5. 1950, Praha), rolník a politik.
Literatura: PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha 2007, s. 42.
+++
(27. 4. 1886, Pálkovice – 15. 10. 1946, Místek), dělník a politik.
Literatura: PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha 2007, s. 43.
+++
(18. 11. 1864, Kladno – 14. 1. 1915, Kladno), horník, politik, organizátor křesťansko-sociálního hnutí v Čechách.
Pocházel z hornické rodiny, na Kladně chodil do obecné školy, v roce 1877 nastoupil jako student na Malostranské gymnázium v Praze. Záhy se však musel vrátit v důsledku sociální situace rodiny domů a od r. 1880 začal pracovat v dolech. Od počátku 90. let 19. století jej nacházíme v četných katolických spolcích (Spolek vzájemně se podporujících dělníků pražsko-železářské společnosti), v r. 1894 založil Křesťansko-sociální spolek katolických mužů a jinochů na Kladně a mnoho let působil jako jeho jednatel (1894-1897, 1898-1901). Účastník ustavujícího sjezdu Křesťansko-sociální strany v Litomyšli (1894), na němž přednes jeden z hlavních referátů. Zvolen jedním ze sedmi zemských důvěrníků strany. V r. 1898 důvěrníkem křesťansko-sociální organizace na Kladně, v r. 1898 zvolen členem ústředního výboru křesťansko-sociální strany v Čechách. Účastník všech tehdejších sjezdů a konferencí křesťansko-sociální strany, na nichž byl pověřován řídícími funkcemi. Patřil k žádaným a oblíbeným řečníkům, psal do katolických novin a našel uplatnění také mezi katolickými divadelními ochotníky. Patří mezi průkopníky křesťansko-sociálních myšlenek mezi hornictvem.
(Pavel Marek)
Lit.: PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha 2007, s. 43.
+++
(5. 2. 1891, Vepřová u Přibyslavi – 26. 5. 1949, Vepřová u Přibyslavi), kovář a politik.
Literatura: PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha 2007, s. 43.
+++
(nar. 18. 3. 1945, Městec), učitel a politik.
V letech 1963-1968 vystudoval Pedagogickou fakultu UK v Praze (obor čeština – tělesná výchova). Učil na středních školách v Jevíčku, Litomyšli a ve Svitavách. V letech 1990-2000 starosta města Svitavy; 1996-2006 senátor za KDU-ČSL; 2000-2006 předseda senátního výboru pro územní rozvoj, veřejnou samosprávu a životní prostředí. Členem KDU-ČSL od roku 2000 (předtím členem Občanského hnutí). Příslušník Českobratrské církve evangelické.
Literatura: PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha 2007, s. 38.
+++
(4. 5. 1846 Vlásenice u Pelhřimova – 20. 11. 1902 Chrást u Chrudimi), katolický kněz, biskup královéhradecký, organizátor křesťansko-sociálního hnutí, spisovatel-apologeta.
Pocházel z rodiny úředníka, základní školní vzdělání získal návštěvou škol v Jindřichově Hradci, Kutné Hoře a Sobotce, gymnázium absolvoval v Jičíně (1856-1863) a bohosloví v Hradci Králové (1864-1868), na kněze vysvěcen r. 1868. Jako kaplan působil ve Žlunicích u Nového Bydžova (1868-1876) a H. Králové (1876), pak přešel jako profesor (pastorálky, metodiky a katechetiky) na tamní biskupské kněžské učiliště. R. 1888 jmenován sídelním kanovníkem vyšehradské kapituly, 21. 12. 1892 po J. J. Haisovi biskupem královéhradeckým. Celé jeho kněžské působení je propojeno myšlenkou pracovat pro „zachování českého národa Bohu a Kristu“, kterou naplňoval jako autor apologetických náboženských spisů, prozaik, povídkář a básník, skvělý řečník a kazatel, neúnavný organizátor a bojovný polemik. Pracoval v duchu své konfrontační zásady „proti knize nebo listu musíme dáti knihu nebo list, proti spolku musíme postaviti spolek, proti činnosti činnost, proti penězům peníze, proti zášti a fanatismu musíme dáti lásku a odhodlanost“, která z něj učinila kontroverzní osobnost, současně se však jako jediný biskup ve své době neohroženě postavil proti vídeňské vládě a hájil práva českého jazyka a národa. Jako kanovník se angažoval na půdě Katolicko-politické jednoty pro Království české, v l. 1889-1893 vedl pražskou Jednotu katolických tovaryšů a udělal z ní střechovou organizaci křesťansko-sociálních sdružení a spolků, o niž se mohla opřít Křesťansko-sociální strana v Čechách (1894). V r. 1891 zorganizoval v Praze první sjezd českých křesťanských sociálů. Byl prvním českým biskupem, který pochopil převratný význam encykliky Lva XIII. Rerum novarum, vydal k ní pastýřský list (1893), kterým položil základy pro vytvoření východočeského křesťansko-sociálního centra, v letech před 1. sv. válkou v mnoha ohledech předstihujícího Prahu. Nebylo náhodné, že právě v jeho diecézi proběhl ustavující sjezd křesťansko-sociální strany (Litomyšl), zde byly položeny základy Všeodborového sdružení křesťanského dělnictva pro království České (1902), Jednoty českého katolického učitelstva v království Českém (1897), zdejší funkcionáři účinně zasahovali (1898-1906) do pražských sporů a úsilí o vytvoření Strany katolického lidu. Velké zásluhy si získal o sféru katolického tisku, od r. 1890 řídil apologetickou edici Slova pravdy, od r. 1897 Časové úvahy. Rozsáhlá byla jeho homiletická činnost, jeho četné sbírky kázání vycházely v Posvátné kazatelně, pak samostatně knižně, mnohé přeloženy do němčiny. Psal do Časopisu katolického duchovenstva, publicistika (nábožensko-politické úvodníky) z královéhradecké Obnovy je shrnuta v knize Duch katolické obnovy (1901). Brynychova četná beletrie především z 80. let 19. století (Pokročilý rolník, Domkář mudrlant, Otevřené oči, Soupeři Boží, Diamantek, Nový svět, Kříže a kalichy, Slovo kříže) trpí přílišnou didaktičností a náboženskou nesnášenlivostí.
(Pavel Marek)
Lit.: PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha 2007, s. 44.
+++
(nar. 14. 4. 1954, Konice), technik a politik.
Literatura: PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha 2007, s. 45.
+++
(25. 3. 1870, Boršov – 2. 1. 1928, Boršov), německý velkostatkář, politik a funkcionář katolických spolků.
Literatura: PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha 2007, s. 45.
+++
(25. 5. 1899, Vrútky, Slovensko – 12. 10. 1959, Modra, Slovensko), právník a politik.
Literatura: PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha 2007, s. 46.
+++
BULLA František, ThDr., Msgre.
(14. 2. 1868, Račice – 24. 4. 1929, Křtiny), kněz, pedagog, národohospodář a politik.
Literatura: PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha 2007, s. 46.
+++
(17. 3. 1877, Bzenec – 17. 10. 1950, Praha), kněz a politik.
Literatura: PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha 2007, s. 47.
+++
(10. 2. 1908, Bzenec – 27. 11. 1990, Flushing, USA), právník a politik; synovec Msgre. Bohumíra Bunži.
Literatura: PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha 2007, s. 48.
+++
(24. 2. 1854 Chrášťany u Týna n. Vltavou – 23. 5. 1922 Praha), katlický kněz, probošt vyšehradské kapituly, publicista a politik
Pocházel z nemajetné rodiny a po absolvování Jirsíkova gymnázia v Českých Budějovicích studoval na tamním bohosloveckém učilišti, vysvěcen na kněze v r. 1878. Jako kaplan krátce působil v Dolní Cerekvi, v Kladně a jako duchovní správce ženské věznice v Řepích. V r. 1891 získal titul ThDr., v r. 1891 sídelním kanovníkem na Vyšehradě, v r. 1904 zvolen děkanem kapituly a v r. 1911 jmenován vyšehradským proboštem. Zemský prelát, nositel řady církevních vyznamenání a titulů za zásluhy o organizaci církve a katolického tábora. Čestný rada arcibiskupské konsistoře, tajný komoří, domácí papežský legát, nositel Řádu železné koruny a kříže „Pro Ecclesia et Pontifice“. Vrchol jeho aktivit spadá do let na přelomu 19. a 20. století, kdy po E. J. N. Brynychovi převzal (1893) na řadu let vedení Jednoty katolických tovaryšů v Praze a významně se angažoval v sociální a charitativní práci. Vystupoval jako přední organizátor katolických spolků a usiloval o jejich zastřešení a vedení prostřednictvím Zemského svazu katolických spolků v Čechách (1899). Byl jedním z protagonistů ustavení Národní strany katolické v Čechách (1897) jako místopředseda Družiny pro katolickou organizaci (1895), pracoval v jejím výkonném výboru a patřil ke klíčovým postavám vyjednávání o vytvoření jedné katolické politické strany. Stál u kolébky Strany katolického lidu (1906) a po jejím rozpadu zakládal Katolicko-národní stranu konzervativní (1911), v l. 1911-1912 byl jejím předsedou. Po rozchodu s některými jejími funkcionáři přešel do Katolicko-politické jednoty pro království České a zastával funkci předsedy (1913). Jako představitel katolického konzervativního proudu byl na počátku 20. století vyslán konzervativním velkostatkem jako poslanec do českého zemského sněmu (1902-1913), v r. 1902 se stal náhradníkem, v r. 1904 přísedícím zemského výboru s pověřením řídit školský referát. Byl také členem zemské školní rady, šest let pracoval v okresní školní radě pražské obce, 1895-1898 členem obecního výboru a městské rady v Praze; měl na starosti pražská sociální a charitativní zařízení. Patřil k oblíbeným řečníkům na schůzích a sjezdech katolíků, široká byla Burianova editorská práce, v l. 1893-1904 redigoval edici apologetické literatury Slova pravdy, řídil homiletický časopis Rádce duchovní, vydával knižnici divadelních her pro katolické ochotnické spolky, patřil k prvním organizátorům spolků křesťansko-sociálních žen a dívek, pro něž vydával časopis Česká žena. Napsal desítky článků a pojednání, brožur a duchově zaměřených knih, pokoušel se také o literární tvorbu. Je označován za kapitulního historiografa. Patřil k nevýznamnějším postavám počátků českého politického katolicismu, požíval důvěru vysoké církevní hierarchie a disponoval velkou autoritou.
(Pavel Marek)
Lit.: PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha 2007, s.48